Hana Zagorová | Bloumat po neznámým pobřeží

Rok: 1970
Čas: 3:04
Hudba: Jindřich Brabec
Text: Pavel Vrba

Bloumat po neznámým pobřeží,
rybí sáky nazpaměť znát.
Bujnejm vlnám dát pár otěží,
pak je stačí na útes hnát.

Věčně bílou kůži navonět jódem.
Unavený ústa k lasturám dát.
V láhvi poslat zprávu tajemným kódem.
o tom já si dávám každou noc zdát.

Já chtěla bych tak bloumat po neznámým pobřeží.
Rybí dráhy ve voku mít.
Mořskejm koňům říct, až poběží,
zda mě můžou na záda vzít.

V džínách v písku se válet
a rackův nálet přežívat dál.
Líná, přelitá sluncem,

bronzu dvě unce by mi den přál.

V džínách v písku se válet
a rackův nálet přežívat dál.
Líná, přelitá sluncem,
bronzu dvě unce by mi den přál.

Bloumat po neznámým pobřeží,
krabí párek do duny skrejt.
Jít a vědět, že tam nesněží.
Na to mít svůj od slunce glejt.

a věčně bílou kůži navonět jódem.
Unavený ústa k lasturám dát.
V láhvi poslat zprávu tajemným kódem.
o tom já si dávám každou noc zdát.

Dávám každou noc zdát.
Já chtěla bych tak bloumat po neznámým pobřeží,

rybí sáky nazpaměť znát.

Bloumat po neznámým pobřeží,
rybí sáky nazpaměť znát.

Bloumat po neznámým pobřeží,
rybí sáky nazpaměť znát.

Bloumat po neznámým pobřeží,
rybí sáky nazpaměť znát.