Hana Zagorová | Dům svalové ztuhlosti

Rok: 1969
Čas: 4:25
Hudba: Václav Zahradník
Text: Michael Prostějovský
Duet: Viktor Sodoma a Jiří Štědroň

Znám ten dům, bílý chrám,
z dávných snů, kde mládí vrátí nám.
Znám ten dům z dávných snů,
zajdi k nám jen na pár dnů.
Ucítíš vůni citrónových krémů a mléčných lázní.

Ďábelsky andělský dívčí chór, zpívá tam písně své.
Poutníče, tam, jen tam léčí hříchy tvé.

Máš křídla motýlí,
leť – jsi tam za chvíli, á
chrám náš má z polštářů
pár bílých oltářů.

V létě, v zimě modrý růže pokvetou
až projdem bránou snů Já cestu znám
až projdem bránou snů Je dlouhá

v zahradách tam chodí malíř s paletou
v trávě plné rosy půjdem bosy,
Půjdeme dál Ale až skončí
a budem si hrát, až skončí,
budem si hrát,
budem si hrát.

Stíny tvých svalových ztuhlostí
zmizí jak s jarem sníh.
Znám ten dům z dávných snů,
zajdi k nám jen na pár dnů.
A každý sval jak struna prvních houslí
bude ti hrát.

Ďábelsky andělský dívčí chór zpívá tam písně své.
Poutníče, tam, jen tam léčí hříchy tvé.

Máš křídla motýlí,

leť – jsi tam za chvíli, á
chrám náš má z polštářů
pár bílých oltářů.

V létě, v zimě modrý růže pokvetou
až projdem bránou snů Já cestu znám
až projdem bránou snů Je dlouhá
v zahradách tam chodí malíř s paletou
v trávě plné rosy půjdem bosy,
Půjdeme dál Ale až skončí
a budem si hrát, až skončí,
budem si hrát,
budem si hrát.

Stíny tvých svalových ztuhlostí
zmizí jak s jarem sníh.
V žádné z knih nelze číst – napsán není list.

K čemu je čtení, co se tím změní?
Vždyť přijdeš k nám.