Hana Zagorová | Gvendolína

Rok: 1971
Čas: 3:27
Hudba: Karel Svoboda
Text: Vladimír Poštulka

Dávno už nemívám tenhle sen:
v ráhnoví námořník sladce klímá,
oči si zacloní, řekne: lodě plujou sem!
A ta modrá je tvoje i má.

Jedna z lodí nese jméno Gvendolína,
na vlajce má kosti zkřížený.
Veze kromě pirátů a spousty vína
vzácnej náklad koření.

Tam na tý starý modrý lodi jménem Gvendolína,
budeme mít svatbu nazítří.
Budem‘ tam jen my a jeden soudek vína.
Víc už vůbec nikdo, jen my tři.

Dávno už nemívám tenhle sen.
Člověk snad přespříliš se sny plýtvá.

Chtěla bych jednou říct: koukej, lodě plujou sem!
A ta modrá je tvoje i má.

Jedna z lodí nese jméno Gvendolína,
na vlajce má kosti zkřížený.
Veze kromě pirátů a spousty vína
vzácnej náklad koření.

Tam na tý starý modrý lodi jménem Gvendolína,
budeme mít svatbu nazítří.
Budem‘ tam jen my a jeden soudek vína.
Víc už vůbec nikdo, jen my tři.

Tam na tý starý modrý lodi jménem Gvendolína,
lala lala lala lalala...