Hana Zagorová | Kluk, na kterého můžu dát (Byla to glupia milosc)

Rok: 1974
Čas: 3:05
Hudba: Seweryn Krajewski, Krysztof Dzikowski
Text: Hana Zagorová

Každé ráno tu stojí,
kolem něj se dívky rojí,
každý říká: ach, jaký elegán!
Deštník a bílou šálu,
prostě pán ze žurnálu,
všude vítá ho náruč dokořán.

Přestože se mi dvoří,
pro mně je kapka v moři;
přestože hoří,
musí pravdu znát:
není můj chlapec milý,
co jde na start i k cíli,
prostě kluk, na kterého můžu dát.

Jednou ho najdu, vím,
jednou, až uslyším
svůj nápěv flétnový.
Ať třeba má chyby,
jen když mi přislíbí
lásku, nic víc.

V opeře má svou lóži,

rok co rok jezdí k moři,
každé dámě hned ruku políbí.
Středem zájmu, kam vstoupí,
není stár a není hloupý,
na žádné premiéře nechybí.

Přestože se mi dvoří,
pro mně je kapka v moři,
přestože hoří,
musí pravdu znát:
není můj chlapec milý,
co jde na start i k cíli,
prostě kluk, na kterého můžu dát.

Jednou ho najdu, vím,
jednou až uslyším
svůj nápěv flétnový.
Ať třeba má chyby,
jen když mi přislíbí
lásku, nic víc.

Nánanánánananá…

Přestože se mi dvoří,

pro mně je kapka v moři,
přestože hoří,
musí pravdu znát,
není můj chlapec milý,
co jde na start i k cíli,
prostě kluk, na kterého můžu dát.