Hana Zagorová | Louka vábí (Die Kunigunde)

Rok: 1976
Čas: 2:34
Hudba: D. Lietz x Rolf Peterson
Text: Jaroslav D. Navrátil

Jedna píseň, běda,
spát mi nedá,
potkávám ji v snách,
je to ta, co zpíval děda,
o roztockých zahradách.

A tak sbalím tašku, sen i brášku
a s ním krok co krok půjdu
po pěšině hledat
stinné místo do Roztok.

Louka vábí a pěšky jít je víc
než koukat do ulic závojem dýmů.
Louka vábí a kdo se unaví,
ten smí si do trávy sednout a snít.

Jinou odjakživa píseň
zpívá soused Ješina,
nejrovnější svět,
že bývá vedle města Kolína.

Zajdi k Pavlíkovi, ať mi poví,

kudy se tam dát
a pak na tu dálku,
speciálku, pořídím si snad.

Louka vábí a pěšky jít je víc
než koukat do ulic závojem dýmů.
Louka vábí a kdo se unaví,
ten smí si do trávy sednout a snít.

Včelka od svítání plní přání
kytkám podle cest.
Písnička na zazpívání
může vás do světa vést.

A tak sbalte tašky, sny i brášky
a pak s písničkou
choďte kolem Frýdku na vyhlídku
tam tou cestičkou.

Louka vábí a pěšky jít je víc
než koukat do ulic závojem dýmů.

Louka vábí a kdo se unaví,
ten smí si do trávy sednout a snít.

Louka vábí a pěšky jít je víc
než koukat do ulic závojem dýmů.
Louka vábí a kdo se unaví,
ten smí si do trávy sednout a snít.
Ten smí si do trávy sednout a snít.